Hlavní obsah

hearing [ˈhɪərɪŋ]

Podstatné jméno

  1. sluch schopnost slyšethearing-impaired, hard of hearingnedoslýchavý, s poruchou sluchuhearing impairmentvada sluchuhave good hearingmít dobrý sluchacute hearingostrý sluch
  2. práv.slyšení, (pro)jednání, stání soudní ap.
  3. doslech dosah(with)in sb's hearingna doslech, v doslechu kohoout of hearingmimo doslech

Vyskytuje se v

hear: can't hear osf thinknemoci se soustředit kvůli hluku, neslyšet vlastního slova

hearing: give sb a (fair) hearingvyslechnout, poslechnout si koho

hear out: hear sb outvyslechnout (si) koho/co

thing: be seeing/hearing thingsmít (zrakové)/sluchové halucinace

impaired: hearing-impairednedoslýchavý, sluchově postižený

impairment: visual/hearing impairmentzrakové/sluchové postižení, vada zraku/sluchu

make: make osf heardbýt slyšet, ozvat se, hlasitě se projevit, dát o sobě vědět

defect: hearing defectsluchová vada

first: It was the first we heard of it.Bylo to poprvé, co jsme o tom slyšeli.

none: None but Julie heard him.Slyšela ho jenom Julie.

grapevine: hear sth through/on the grapevinedoslechnout se co