command [kəˈmɑːnd]

Sloveso

1. sb to do sth poručit, nařídit, rozkázat, přikázat komu co
   We were commanded to walk on. → Přikázali nám, abychom šli dál.
2. sth vzbuzovat respekt, požívat, mít co podporu ap.
3. sth ovládat co území
4. sth voj. velet čemu armádě ap.
5. command a view of sth → skýtat výhled na co

Podstatné jméno

1. rozkaz, nařízení, příkaz
   at sb's command → na čí příkaz
2. of sth ovládání, ovládnutí čeho území ap., kontrola nad čím
3. of sb/sth voj. velení koho/čeho pluku ap.
   under the command of sb → pod velením koho
4. výp. příkaz pro počítač
   have command of sth → ovládat co situaci
5. of sth znalost, ovládání, zvládání čeho cizího jazyka ap.
   have a (good) command of sth → (dobře) ovládat co znalosti ap.

Přídavné jméno

• nařízený, provedený na rozkaz

Fráze

1. form. have sth at one's command (plně) vládnout čím, mít (plně) k dispozici co

Synonyma

ascendancy, bid, bidding, charge, control, demand, direct, dominate, enjoin, govern, instruct, mandate, mastery, order, oversee, rule

Antonyma

contradiction, countermand, obey, revocation

Odvozená slova

commander, commanding, commandment

Slovní spojení

command economy, command performance, command post, high command, second-in-command