ukončení

Podstatné jméno, rod střední

• end(ing)
  form. termination
  (závěr) conclusion
  (dokončení) finishing

Synonyma

konec, uzavření, zakončení, závěr

Antonyma

otevření, počátek, zahájení, začátek

Odvozená slova

ukončený, ukončit, ukončovací, ukončovat

Vyskytuje se v

ukončit: ukončit studium → úspěšně finish one's studies, nedostudovat discontinue one's studies

poměr: ukončit pracovní poměr → terminate employment

vztah: ukončit vztah i obchodní ap. → terminate the relationship

siege: lift/raise the siege → ukončit obléhání

off-air: We'll go off air soon. → Brzy přerušíme/ukončíme vysílání.

axe: get the axe → dostat výpověď z práce či školy, být propuštěn z práce zaměstnanec, ukončit činnost organizace, dostat kopačky od partnera