R/e~n, ~n
- známý/známá
- hovor. euf.známost, přítel/přítelkyně
bekennen: sich bekennenzu j-m/etw. hlásit se ke komu/čemu
bekennen: sich bekennenals j-n/etw. prohlásit se, nazvat se kým/čím
bekennen: sich bekennenpřiznat se, doznat se před soudem ap.
bekennen: Farbe bekennenpřiznat barvu
Farbe: Farbe bekennenpřiznat barvu říci pravdu
machen: j-n mit j-m bekannt machenseznámit koho s kým
anrufen: einen Bekannten anrufenzavolat známému
schuldig: sich schuldig bekennenpřiznat se k vině
ansehen: Er ist mir nur vom Ansehen bekannt.Znám ho jen od vidění.
bekannt machen: Darf ich bekannt machen?Mohu vás představit?
bekennen: sich als/für schuldig bekennenpřiznat se ke své vině
denn: Er ist als Sänger bekannter denn als Komponist.Je známější jako zpěvák než jako skladatel.
hinlänglich: hinlänglich bekannt seinbýt dostatečně známý
Schuld: seine Schuld bekennenuznat svou vinu
treffen: auf der Straße einen Bekannten treffenpotkat na ulici známého
überall: Er ist überall bekannt.On je známý všude.
Verlobung: die Verlobung bekannt gebenoznámit zasnoubení
vorkommen: Die Frau kommt mir bekannt vor.Ta žena mi připadá povědomá.
wenig: Das Lied ist wenig bekannt.Ta píseň je málo známá.