bekannt

bekennen: sich bekennenzu j-m/etw. hlásit se ke komu/čemu

bekennen: sich bekennenals j-n/etw. prohlásit se, nazvat se kým/čím

bekennen: sich bekennenpřiznat se, doznat se před soudem ap.

bekennen: Farbe bekennenpřiznat barvu

Farbe: Farbe bekennenpřiznat barvu říci pravdu

machen: j-n mit j-m bekannt machenseznámit koho s kým

anrufen: einen Bekannten anrufenzavolat známému

schuldig: sich schuldig bekennenpřiznat se k vině

ansehen: Er ist mir nur vom Ansehen bekannt.Znám ho jen od vidění.

bekannt machen: Darf ich bekannt machen?Mohu vás představit?

bekennen: sich als/für schuldig bekennenpřiznat se ke své vině

denn: Er ist als Sänger bekannter denn als Komponist.Je známější jako zpěvák než jako skladatel.

hinlänglich: hinlänglich bekannt seinbýt dostatečně známý

Schuld: seine Schuld bekennenuznat svou vinu

treffen: auf der Straße einen Bekannten treffenpotkat na ulici známého

überall: Er ist überall bekannt.On je známý všude.

Verlobung: die Verlobung bekannt gebenoznámit zasnoubení

vorkommen: Die Frau kommt mir bekannt vor.Ta žena mi připadá povědomá.

wenig: Das Lied ist wenig bekannt.Ta píseň je málo známá.