langue [lɑ̃g]

maternel: langue maternellemateřský jazyk, mateřština

oïl: langue d'oïlstará francouzština na sever od Loiry

romaïque: (langue) romaïquenovořečtina, novořecký jazyk

véhiculaire: langue véhiculairedorozumívací jazyk

analytique: langue analytiqueanalytický jazyk vyjadřující gramatické vztahy pomocnými slovy a pevným slovosledem

chargé: langue chargéepotažený jazyk

étranger: langues étrangèrescizí jazyky

famille: famille de languesjazyková skupina

français: langue françaisefrancouzský jazyk

isolant: ling. langues isolantesizolační jazyky

laboratoire: laboratoire de languesjazyková laboratoř

littéraire: langue littérairespisovný jazyk

maltraiter: maltraiter la languelámat jazyk

national: langue nationalenárodní jazyk

oc: langue d'ocokcitánština

oriental: langues orientalesorientální jazyky

ouralien: ling. langues ouraliennes, l'ouralienuralské jazyky

source: ling. langue sourcezdrojový jazyk

travail: langue de travailjednací jazyk na konferenci ap.

exprimer: savoir s'exprimer en plusieurs languesumět hovořit několika jazyky

officiel: langue officielleúřední jazyk

soutenu: langue soutenuespisovný jazyk

bœuf: avoir un bœuf sur la languedržet jazyk za zuby

cheveu: avoir un cheveu sur la languešlapat si na jazyk šišlat

délié: avoir la langue déliéemít dobrou vyřídilku

délier: délier la langue de qqnrozvázat komu jazyk

embarrasser: Sa langue s'embarrasse.Plete se mu jazyk.

parenté: parenté entre deux languespříbuznost dvou jazyků

pendu: avoir la langue bien penduemít dobrou vyřídilku

tenir: tenir sa languedržet jazyk za zuby

vipère: langue de vipèrezlý jazyk