practice [ˈpræktɪs]

Podstatné jméno

1. praktika, postup, praxe co se běžně dělá
2. trénink, cvik, cvičení pravidelným opakováním
   It takes practice. → Je třeba to cvičit., Chce to praxi.
   It comes with practice. → Je to otázka cviku., To se dá naučit.
3. praxe lékařská, advokátní, vyznávání víry, provozování zaměstnání

Přídavné jméno

• cvičný, tréninkový, nácvikový sloužící k nácviku - loď, munice ap.

Fráze

1. in practice v praxi, ve skutečnosti, fakticky
2. be out of practice být ze cviku

Synonyma

action, carry out, custom, do, drill, exercise, experience, habit, perform, wont

Odvozená slova

practicability, practicable, practise, practised, practising

Slovní spojení

code of practice, general practice, sharp practice

Vyskytuje se v

meditation: practice meditation → provádět meditaci, meditovat