напа́сть

Dokonavé sloveso -аду́, -адёшь; -а́л, -а́ла; -а́вший

1. на кого/что zaútočit, vrhnout se, spáchat atentát na panovníka ap.
2. přen. (slovně) napadnout, zaútočit
3. hovor. obořit se, osopit se
   hovor. přen.,expr. utrhnout se do koho na novináře ap.
4. přen. (náhodou) narazit, padnout, přijít na myšlenku ap.

Dokonavé sloveso -аду́, -адёшь; -а́л, -а́ла; -а́вший

1. не на того́ напа́л hovor. na něj (jen tak) nepřijde

Dokonavé sloveso -ду́, -дёшь, -адёт; -а́л, -а́ла; -а́вший

• napadat, spadnout, napadnout o listí ap.

Podstatné jméno, rod ženský -и

• neštěstí, nehoda, zlý osud

Předpony

запасть, опасть, отпасть, перепасть, подпасть, попасть, пропасть, совпасть, спасть, упасть

Odvozená slova

нападать, нападение

Vyskytuje se v

zachytit: zachytit stopu → напа́сть на след

stopa: být komu na stopě → напа́сть на след кого

напа́сть: не на того́ напа́л → na něj (jen tak) nepřijde