dopustit

Dokonavé sloveso

(dovolit) co permettere, lasciare succedere qcTo nedopustím.Non lo permetterò.
nedat dopustit (hájit ap.) na koho/co non permettere di far torto a q/qcnedat dopustit přen. (být spokojený s) non poter che dire bene di qcNedá na ni dopustit.Non permette che le facciano torto.

hřích: spáchat hřích, dopustit se hříchucommettere un peccato

křivda: dopustit se křivdy na kom, způsobit komu křivdufare un torto a q

přestupek: dopustit se přestupkucommettere un'infrazione

zrada: dopustit se zradycommettere un tradimento

dopustit se: Dopustil se trestného činu.Ha commesso un reato.