winding [ˈwaɪndɪŋ]

Podstatné jméno

1. elektr. vinutí navinutý vodič
2. namotávání, obtáčení, omotávání
3. zatáčka, záhyb, ohyb

Přídavné jméno

• klikatý, klikatící se, vinoucí se silnice ap.

Synonyma

circuitous, serpentine, sinuous, tortuous, turning

Odvozená slova

wind, windless, windy

Vyskytuje se v

caution: throw caution to the wind → hodit opatrnost za hlavu

wind: break wind → (u)pšouknout si, (u)prdnout si

wind: get wind of sth → dozvědět se co, dostat hlášku o čem co mělo být tajné

wind: be in the wind → viset ve vzduchu změny ap.

wind: wind (up) → sth natáhnout, natočit co hodiny ap.

wind up: wind sb up → vytočit, štvát, rozčilovat koho

easterly: easterly wind → východní vítr

west: west wind → západní vítr

wind: down the wind → po větru

wind: be winded → mít vyražený dech, nemoci popadnout dech

wind: hud. wind quintet → dechový kvintet

wound: flesh wound → povrchové zranění nezasahující kosti a orgány

become: The wind became stronger. → Vítr zesílil.

blow: The wind blew the smoke away. → Vítr kouř odvál.

this: The wound was about this big. → Rána byla asi takhle velká.

treat: He was treated for a head wound. → Bylo mu ošetřeno zranění na hlavě.

wind: Wind is blowing. → Fouká vítr.

wind: The river winds among the hills. → Řeka se vine mezi kopci.