ruling [ˈruːlɪŋ]

Přídavné jméno

1. vládnoucí skupina ap.
2. dominantní, určující, převládající emoce

Podstatné jméno

• rozhodnutí, usnesení, výnos soudu ap.

Odvozená slova

rule, ruler

Vyskytuje se v

rule out of: rule sb out of → sth vyloučit, diskvalifikovat koho ze sportovního utkání

breaker: rule-breaker → = kdo porušuje pravidla

cardinal: cardinal rule → základní pravidlo

colonial: colonial rule → koloniální nadvláda/panství

give: práv. give a ruling → vydat (soudní) rozhodnutí

rule: break the rules → porušit pravidla

rule book: party rule book → stanovy strany

against: That is against the rules. → To je proti pravidlům.

fit: The king is no longer fit to rule. → Král už není způsobilý vládnout.

rule: under the rule of sb → za vlády koho