Hlavní obsah

skončit

Dokonavé sloveso

  1. expr.(dospět ke konci) зако́нчить, око́нчить(ся)expr.(projekt, práci ap.) ко́нчить
  2. (dovést ke konci) зако́нчить, заключи́ть, заверши́ть
  3. (nějak dopadnout) (о)ко́нчитьсяskončit krachemпровали́тьсяsport. skončit nerozhodně(за)ко́нчиться вничью́Tohle špatně skončí.Всё э́то пло́хо ко́нчится.
  4. (špatně ap.) ко́нчитьskončit ve vězeníhovor. попа́сть за решётку
  5. (skoncovat) s kým/čím прекрати́ть с кем,что, завяза́ть что

Vyskytuje se v

nezdar: skončit nezdaremзако́нчиться неуда́чей

remíza: Zápas skončil remízou.Матч ко́нчился ничье́й.

дочита́ть: дочита́ть ле́кциюdopřednášet, skončit přednášku

зако́нчиться: Э́то пло́хо зако́нчится.To špatně skončí.

положи́ть: положи́ть коне́ц чемуukončit, skončit co, skoncovat s čím

решётка: сесть/попа́сть за решёткуskončit ve vězení