го́рло

Podstatné jméno, rod střední -а

1. krk, šíje
   схвати́ть за го́рло → přen. dát nůž na krk komu, chytit pod krkem koho, požadovat co od koho
2. hrdlo vnitřní část krku
   У меня́ боли́т го́рло. → Bolí mě v krku.
   промочи́ть го́рло → svlažit hrdlo
3. hrdlo (láhve)

Podstatné jméno, rod střední -а

1. дыха́тельное го́рло anat. průdušnice
2. по го́рло hovor. po krk, nad hlavu, přespříliš
3. сыт по го́рло hovor. dosyta najedený, nacpaný k prasknutí
4. сыт по го́рло přen. mít dost, mít plné zuby / po krk čeho
   Он сыт по го́рло обеща́ниями. → Má už dost slibů.

Odvozená slova

горловой, горлышко

Vyskytuje se v

драть: драть го́рло → ničit si hlasivky, křičet, řvát

ком: ком в го́рле → knedlík v krku

крича́ть: крича́ть во всё го́рло → křičet z plna hrdla

полоска́ть: полоска́ть го́рло → kloktat

соско́б: соско́б из го́рла → výtěr z krku

кол: Коло́м в го́рле стои́т. → Uvízlo mi to v krku.

нож: с ножо́м к го́рлу приста́ть → dát nůž na krk