Podstatné jméno, rod střední, podstatné jméno
- (právní nárok) die Berechtigung, die Befugnismít oprávnění k nošení zbraněeine Befugnis zum Waffentragen haben
- (odůvodnění) die Berechtigung, die Ermächtigung
koncese nárok odůvodnění opodstatnění ospravedlnění povolení právo
nárok: práv. oprávněný nárokberechtigter Anspruch
oprávněný: být oprávněný k čemuzu etw. berechtigt sein
oprávněný: oprávněný k prodejiberechtigt zum Verkauf
oprávněný: oprávněné podezřeníberechtigter Verdacht
oprávněný: oprávněný požadavek/nárokeine berechtigte Forderung/ein berechtigter Anspruch
oprávnit: oprávnit koho k vykonání poslední vůlej-n zur Ausführung des letzten Willens berechtigen
osobní: osobní oprávnění/povolenípersönliche Berechtigung/Bewilligung
Benutzer: anonyme/berechtigte Benutzeranonymní/oprávnění uživatelé
Besitz: rechtmäßiger Besitzoprávněné držení
führen: Er erhielt die Berechtigung, einen LKW zu führen.Obdržel oprávnění řídit nákladní auto.