Hlavní obsah

oprávněný

Přídavné jméno

  1. (mající povolení, právo ap.) berechtigt, ermächtigt, kompetentoprávněný k prodejiberechtigt zum Verkaufbýt oprávněný k čemuzu etw. berechtigt sein
  2. (odůvodněný) berechtigt, gerechtfertigt, befugtoprávněné podezřeníberechtigter Verdachtoprávněný požadavek/nárokeine berechtigte Forderung/ein berechtigter Anspruch

Vyskytuje se v

nárok: berechtigter Anspruchpráv. oprávněný nárok

oprávnění: eine Befugnis zum Waffentragen habenmít oprávnění k nošení zbraně

oprávnit: j-n zur Ausführung des letzten Willens berechtigenoprávnit koho k vykonání poslední vůle

osobní: persönliche Berechtigung/Bewilligungosobní oprávnění/povolení

Benutzer: anonyme/berechtigte Benutzeranonymní/oprávnění uživatelé

Besitz: rechtmäßiger Besitzoprávněné držení

führen: Er erhielt die Berechtigung, einen LKW zu führen.Obdržel oprávnění řídit nákladní auto.

oprávněný: zu etw. berechtigt seinbýt oprávněný k čemu