Hlavní obsah

odpor

Podstatné jméno, rod mužský

  1. (vzdor) der Widerstand, der Widerwillenarazit na odporauf Widerstand stoßenklást odporWiderstand leistenodpor proti komu/čemuWiderstand gegen j-n/etw.
  2. odb.(bránící síla) der Widerstandfyz. třecí odporder Reibungswiderstandelektr. odpor vodičeder Leiterwiderstand
  3. (nesouhlas) der Widerstand, der Protest, der WiderspruchNesnese žádný odpor.Er verträgt keinen Widerspruch.
  4. (nechuť, nelibost) der Widerwille, der Abscheu, der Ekeltřást se odporemsich vor Ekel schütteln

Vyskytuje se v

houževnatý: klást houževnatý odporzähen Widerstand leisten

klást: klást odpor komuj-m Widerstand leisten

náznak: náznak odporuein Ansatz des Widerstandes

přirozený: přirozený odpor k čemunatürliche Abneigung gegen etw.

vyburcovat: vyburcovat zajatce k odporudie Gefangenen zum Widerstand aufrütteln

zatvrzelý: klást zatvrzelý odporeinen störrischen Widerstand leisten

zjevný: klást zjevný odpor komuj-m offenen Widerstand leisten

změřit: změřit si koho/co s odporemj-n mit Abscheu mustern

zvolit: zvolit cestu nejmenšího odporuden Weg des geringsten Widerstandes gehen

leisten: j-m Widerstand leistenklást odpor, odporovat komu

setzen: sich zur Wehr setzenpostavit se na odpor

aufreizen: zum Widerstand aufreizenpopuzovat k odporu

entgegensetzen: Er setzte meinen Forderungen Widerstand entgegen.Postavil se (na odpor) mým požadavkům.

fügen: Nach anfänglichem Widerstand fügte sie sich.Po počátečním odporu se podrobila.

heroisch: sich heroisch zur Wehr setzenpostavit se hrdinsky na odpor

überwinden: Abneigung gegen j-n/etw. überwindenpřekonat odpor ke komu/čemu