Hlavní obsah

moc

Podstatné jméno, rod ženský

  1. (schopnost k působení) nad kým/čím pouvoir m sur qqn/qqch
  2. (schopnost něco vykonat) pouvoir m
  3. (pravomoc) pouvoir m, autorité fz moci úředníconformément aux pouvoirs conférés, d'officepráv. plná mocplein(s) pouvoir(s) m

Vyskytuje se v

postrádat: moci postrádatobejít se bez co se passer de qqch

rovnat se: moci se rovnatbýt srovnatelný komu/čemu pouvoir* égaler qqn/qqch

dík: Díky moc.Merci beaucoup.

plný: plná mocprocuration , mandat

trochu: trochu mocun peu trop

u: být u mociêtre au pouvoir

zákonodárný: zákonodárná mocpouvoir législatif

sníst: Nesnědl moc vtipné kaše.Il ne fera pas d'hérésie.