binding [ˈbaɪndɪŋ]

bind over: bind sb over to do sthzavázat soudním příkazem koho, dát komu podmínku soudně nařídit

bound: be bound tomuset z přirozených příčin ap., být povinen

bound: be bound to do sthjistě, určitě, muset

hand: bound hand and footse spoutanýma rukama i nohama

bind: be bound by sthbýt vázán čím zákonem, smlouvou, pravidly

outward: outward boundodjíždějící, opouštějící domov, odplouvající, vyplouvající z přístavu, loď, cestující, odjíždějící vlak

bound: She's bound to know.Určitě to ví.

duty-bound: I felt duty-bound to help.Cítil jsem povinnost pomoci.