Hlavní obsah

позво́лить

Dokonavé sloveso-лю, -лишь; -ленный

  1. dovolitДу́мает, что ему́ всё позво́лено.Myslí si, že mu všechno projde.
  2. připustit, dopustit, dovolit
  3. позво́ль(те) s dovolením, dovol(te), promiň(te)

Vyskytuje se v

разреше́ние: С твоего́ разреше́ния позво́лю себе́ на ты.Když dovolíš, budu ti tykat.

dát se: dát se operovatпозво́лить себя́ опери́ровать

dovolení: S dovolením!Разреши́те!, Позво́льте!

dovolit: To nedovolím.Я э́того не позво́лю.

dovolit si: Můžete si to dovolit (koupit)?Вы мо́жете себе́ э́то позво́лить (купи́ть)?

projít: Všechno mu projde.Ему́ всё позво́лено.