Hlavní obsah

край

Podstatné jméno, rod mužský-я/-ю, 6 кра́е/краю́; края́, краёв

  1. (o)krajче́рез крайpřesmíruхвати́ть че́рез крайpřestřelit, přehnat coхлебну́ть че́рез крайpřebrat, opít se
  2. kraj, krajina, země
  3. kraj územněsprávní jednotka

Podstatné jméno, rod mužský-я/-ю, 6 кра́е/краю́; края́, краёв

  1. край прихо́дит/подхо́дит кому hovor.blíží se konec/smrt

Vyskytuje se v

хвати́ть: хвати́ть че́рез крайpřehnat to, přestřelit

про́пасть: на краю́ про́пастиna pokraji smrti

са́мый: на са́мом краю́úplně na kraji

чужо́й: чужи́е края́cizina

ги́бель: на краю́ ги́белиna pokraji smrti

ха́та: Моя́ ха́та с краю́.Já nic, já muzikant.; Mě se to netýká.

kraj: rodný krajродно́й край

přehnat: přehnat to zajít příliš dalekoзагну́ть, (пере)хвати́ть че́рез край, hovor. перегну́ть па́лку в чём

přestřelit: hodně přestřelitперехвати́ть че́рез край

zkáza: na pokraji zkázyна краю́ ги́бели

končina: v našich končináchв на́ших края́х; в на́шей ме́стности

kraj: kraj lesaопу́шка; край леса́

odhrabat: odhrabat sníh ke kraji chodníkuотгрести́ снег на край тротуа́ра

přelít: přelít přes okrajперели́ть че́рез край

půda: rodná půdaродно́й край

koutek: zahlédnout co koutkem okaуви́деть что кра́ем гла́за

pokraj: na pokraji smrtiна волосо́к от сме́рти; на краю́ ги́бели

propast: stát nad propastíстоя́ть на краю́ про́пасти