Hlavní obsah

край

Podstatné jméno, rod mužský-я/-ю, 6 кра́е/краю́; края́, краёв

  1. (o)krajче́рез крайpřesmíruхвати́ть че́рез крайpřestřelit, přehnat coхлебну́ть че́рез крайpřebrat, opít se
  2. kraj, krajina, země
  3. kraj územněsprávní jednotka

Vyskytuje se v

хвати́ть: хвати́ть че́рез крайpřehnat to, přestřelit

про́пасть: на краю́ про́пастиna pokraji smrti

са́мый: на са́мом краю́úplně na kraji

чужо́й: чужи́е края́cizina

ги́бель: на краю́ ги́белиna pokraji smrti

ха́та: Моя́ ха́та с краю́.Já nic, já muzikant., Mě se to netýká.