Slovesoi./h.
- (z)měknout
- řidč.namočit, odmočit
abweichen aufweichen ausweichen durchweichen einweichen entweichen erweichen zurückweichen
Birne: eine weiche Birne habenmít o kolečko míň, být na hlavu
Knie: weiche Kniepodlomená kolena strachy ap.
Weiche: die Weichen für etw. stellenpřehodit výhybky pro co
landen: weich landenměkce přistát
abweichen: Die Fassung weicht im Wortlaut von der anderen ab.Verze se v doslovném znění odlišují jedna od druhé.
ausweichen: Er wich meinen Blicken aus.Vyhýbal se mým pohledům.
Ei: ein weich/hart gekochtes Eivejce (uvařené) naměkko/natvrdo