ubriaco, řidč. ubbriaco, zast. ebriaco, RTosc briaco

Přídavné jméno

1. i přen. opilý, ožralý, zpitý
2. přen. omámený spánkem, radostí ap., zpitomělý, připitomělý únavou, láskou ap.

Podstatné jméno mužské

• opilec, ožrala, násoska

Vyskytuje se v

fradicio: ubriaco fradicio → namol, ožralý jako doga, na plech

che: Ero così ubriaco che mi addormentai. → Byl jsem tak opilý, že jsem usnul.

marcio: Era ubriaco marcio. → Byl sťatý pod obraz/úplně na šrot.

tanto: Era tanto ubriaco che ... → Byl tak opilý, že ...

ubriacarsi: ubriacarsi come una scimmia → ožrat se jako Dán, zpít se pod obraz