Hlavní obsah

arrêt [aʀε]

Podstatné jméno mužské

  1. zastavení, zastávka, přestávkabande f d'arrêt d'urgenceodstavný pruh na dálnici
  2. zastavení, zadržení, přerušení, odstávka něčehoarrêt m du cœurzástava srdcetemps m d'arrêtpřestávka, pauza v něčem
  3. sans arrêt bez přestání, bez přestávky, ustavičně
  4. zastávka, stanicedescendre au prochain arrêtvystoupit na příští zastávce
  5. zadržení, zatčenímandat m d'arrêtzatykač
  6. arrêts vazba, vězení vojenské
  7. (soudní) rozhodnutí, rozsudek
  8. ortel

Vyskytuje se v

bande: bande d'arrêt d'urgenceodstavný pruh na dálnici

facultatif: arrêt facultatifzastávka na znamení

maison: maison d'arrêtvazební věznice, vazba

mandat: mandat d'arrêtzatykač

cœur: arrêt du cœursrdeční zástava

confirmatif: arrêt confirmatifpotvrzující rozhodnutí

rozsudek: arrêt de rejet, odvolacího soudu arrêt infirmatifzamítavý rozsudek

řízení: arrêts du destinřízení osudu

ustání: constamment, sans arrêt/cesse, continuellementbez ustání

zarážka: taquet d'arrêtžel. kolejová zarážka

zastávka: arrêt facultatifzastávka na znamení

znamení: arrêt facultatifzastávka na znamení

autobusový: attendre à l'arrêt de busčekat na autobusové zastávce

tramvajový: station/arrêt/ligne/rame de tramtramvajová stanice/zastávka/linka/souprava

vystřelovací: couteau à cran d'arrêtvystřelovací nůž

zástava: arrêt de la respirationmed. zástava dechu

honit se: turbiner sans arrêthonit se z práce do práce

arrêt: sans arrêtbez přestání, bez přestávky, ustavičně