Hlavní obsah

arrêt [aʀε]

Podstatné jméno mužské

  1. zastavení, zastávka, přestávkabande f d'arrêt d'urgenceodstavný pruh na dálnici
  2. zastavení, zadržení, přerušení, odstávka něčehoarrêt m du cœurzástava srdcetemps m d'arrêtpřestávka, pauza v něčem
  3. sans arrêt bez přestání, bez přestávky, ustavičně
  4. zastávka, stanicedescendre au prochain arrêtvystoupit na příští zastávce
  5. zadržení, zatčenímandat m d'arrêtzatykač
  6. arrêts vazba, vězení vojenské
  7. (soudní) rozhodnutí, rozsudek
  8. ortel

Vyskytuje se v

bande: bande d'arrêt d'urgenceodstavný pruh na dálnici

facultatif: arrêt facultatifzastávka na znamení

maison: maison d'arrêtvazební věznice, vazba

mandat: mandat d'arrêtzatykač

cœur: arrêt du cœursrdeční zástava

confirmatif: arrêt confirmatifpotvrzující rozhodnutí

rozsudek: zamítavý rozsudekarrêt de rejet, odvolacího soudu arrêt infirmatif

řízení: řízení osuduarrêts du destin

ustání: bez ustáníconstamment, sans arrêt/cesse, continuellement

zarážka: žel. kolejová zarážkataquet d'arrêt

zastávka: zastávka na znameníarrêt facultatif

znamení: zastávka na znameníarrêt facultatif

autobusový: čekat na autobusové zastávceattendre à l'arrêt de bus

tramvajový: tramvajová stanice/zastávka/linka/soupravastation/arrêt/ligne/rame de tram

vystřelovací: vystřelovací nůžcouteau à cran d'arrêt

zástava: med. zástava dechuarrêt de la respiration

zastávka: bez zastávkysans arrêt; jedním dechem d'une (seule) traite

honit se: honit se z práce do práceturbiner sans arrêt