upper [ˈʌpə]

Přídavné jméno

1. horní, (s)vrchní, hořejší
   upper arm → nadloktí
2. vyšší část, pozice ap.

Podstatné jméno

1. svršek boty
2. hovor. povzbuzující lék

Fráze

1. have the upper hand být pánem situace, mít převahu, mít navrch

Synonyma

higher

Slovní spojení

upper class, upper crust, upper lip, uppercut, uppermost

Vyskytuje se v

limb: upper/lower limb → horní/dolní končetina

upper class: come from an upper-class background → pocházet z prostředí vyšší společenské třídy