trailing [ˈtreɪlɪŋ]

Podstatné jméno

1. stopování zvěře
2. vlečení

Vyskytuje se v

blaze: blaze a trail → in sth být průkopníkem, (pro)razit (novou) cestu v čem pokroku ap.

trail: be on the trail of sb/sth → být na stopě koho/čeho, pátrat po kom/čem

hit: AmE hit the road/trail → vyrazit na cestu