Hlavní obsah

shout [ʃaʊt]

Podstatné jméno

  1. (vý)křik, zakřičeníhovor. give sb a shoutdát komu věděthovor. shout-uphlasitá hádka, křik
  2. BrE, hovor.runda

Vyskytuje se v

shout: It's my shout!To(hle) platím já! v restauraci

boo: shout boo at sb(vy)bafnout na koho

hoarse: scream/shout/roar/yell osf hoarsevykřičet si hlasivky, řvát do ochraptění

back: He shouted back at them.Zakřičel na ně zpátky.

in: He shouted in anger.Křičel rozčilením.

joy: shout with joykřičet radostí

ochraptět: shout osf hoarseochraptět křikem

jásat: exult/shout for joy, crow with delightjásat radostí

křičet: Don't shout!Nekřič(te)!

než: He is too shy to shout.Je příliš plachý, než aby křičel.

radostný: shout of joyradostný výkřik

vykřičet: shout osf hoarse, strain one's voicevykřičet si hlasivky

zplna: shout at the top of one's voicekřičet zplna hrdla

vytroubit: shout sth from the rooftopsvytroubit co do světa

rooftop: shout sth from the rooftopsvytroubit do (celého) světa co