Hlavní obsah

shout [ʃaʊt]

Podstatné jméno

  1. (vý)křik, zakřičeníhovor. give sb a shoutdát komu věděthovor. shout-uphlasitá hádka, křik
  2. BrE, hovor.runda

Vyskytuje se v

rooftop: shout sth from the rooftopsvytroubit do (celého) světa co

boo: shout boo at sb(vy)bafnout na koho

hoarse: scream/shout/roar/yell osf hoarsevykřičet si hlasivky, řvát do ochraptění

back: He shouted back at them.Zakřičel na ně zpátky.

in: He shouted in anger.Křičel rozčilením.

joy: shout with joykřičet radostí