ти́хий

Přídavné jméno -ая, -ое; тих, тиха́, ти́хо, ти́хи/тихи́; ти́ше

1. tichý, nezvučný, neslyšitelný rozhovor, hlas, krok ap.
2. klidný, nenápadný, neokázalý svatba, prostředí ap.

Přídavné jméno -ая, -ое; тих, тиха́, ти́хо, ти́хи/тихи́; ти́ше

1. Ти́хий у́жас! hovor. Strašně (moc)!, Strašlivé!, Hrozné!

Odvozená slova

тихонький, тихость

Vyskytuje se v

охо́та: ти́хая охо́та → sbírání hub

что: Сказа́л так ти́хо, что никто́ не услы́шал. → Řekl to tak tiše, že ho nikdo neslyšel.

е́хать: Ти́ше е́дешь, да́льше бу́дешь. → Zachovej chladnou hlavu., Dvakrát měř, jednou řež.

ти́ше: ти́ше воды́, ни́же тра́вы → tichý jako beránek