ви́дный

Přídavné jméno -ая, -ое; ви́ден, видна́, ви́дно, видны́/ ви́дны

1. viditelný místo ap., patrný
2. přen. důležitý, známý člověk ap., význačný situace ap.
3. přen., hovor. urostlý, statný, reprezentativní člověk ap.

Přídavné jméno -ая, -ое; ви́ден, видна́, ви́дно, видны́/ ви́дны

1. ви́ден je vidět, je znát, je patrný
2. как ви́дно jak vidno, jak je vidět
3. там ви́дно бу́дет hovor. pak se uvidí, pak se ukáže

Odvozená slova

видно

Vyskytuje se v

зги: ни зги не ви́дно → tma jako v pytli, není vidět na krok

невооружённый: невооружённым гла́зом (ви́дно) → pouhým okem (viditelný)

существо́: Не ви́дно ни одного́ живо́го существа́. → Není vidět živé duše.

urostlý: urostlý muž → ви́дный мужчи́на

vidět: Je vidět, že ... → Ви́дно/Заме́тно, что...

po: Ptáka poznáš po peří. → Ви́дно пти́цу по полёту.

poznat: Podle peří poznáš ptáka. → Ви́дно пти́цу по полёту.

pytel: tma jako v pytli → темно́, хоть глаз вы́коли, ни зги не ви́дно, темны́м-темно́

z, ze: Kouká mu to z očí. → По глаза́м ви́дно.