Hlavní obsah

Befehl

Der, podstatné jméno~(e)s, ~e

  1. zu etw. příkaz, rozkaz, povel k čemuj-m einen Befehl geben/erteilendát komu rozkazden Befehl verweigernodmítnout (splnit) rozkaz
  2. výp.příkaz počítači
  3. veleníunter j-s Befehl stehenbýt pod velením koho

Vyskytuje se v

erteilen: j-m einen Befehl erteilenvydat rozkaz komu

auf: auf Befehlna příkaz

königlich: einem königlichen Befehl nachkommensplnit královský příkaz

unterordnen: sich den Befehlen unterordnenpodřizovat se rozkazům

rozkaz: einen Befehl zu etw. bekommendostat rozkaz k čemu

nesmyslný: unsinnige Befehlenesmyslné rozkazy

vzpírat se: Er stemmte sich mit aller Kraft gegen den Befehl.Vší silou se vzpíral rozkazu.

zakřičet: j-m einen Befehl zurufenzakřičet povel na koho

přání: Dein Wunsch ist mir Befehl.Tvé přání je mi rozkazem.

Befehl: j-m einen Befehl geben/erteilendát komu rozkaz