Hlavní obsah

Befehl

Der, podstatné jméno~(e)s, ~e

  1. zu etw. příkaz, rozkaz, povel k čemuj-m einen Befehl geben/erteilendát komu rozkazden Befehl verweigernodmítnout (splnit) rozkaz
  2. výp.příkaz počítači
  3. veleníunter j-s Befehl stehenbýt pod velením koho

Der, podstatné jméno~(e)s, ~e

  1. Zu Befehl! voj.Provedu!, Rozkaz!

Vyskytuje se v

erteilen: j-m einen Befehl erteilenvydat rozkaz komu

auf: auf Befehlna příkaz

königlich: einem königlichen Befehl nachkommensplnit královský příkaz

unterordnen: sich den Befehlen unterordnenpodřizovat se rozkazům

rozkaz: dostat rozkaz k čemueinen Befehl zu etw. bekommen

nesmyslný: nesmyslné rozkazyunsinnige Befehle

vzpírat se: Vší silou se vzpíral rozkazu.Er stemmte sich mit aller Kraft gegen den Befehl.

zakřičet: zakřičet povel na kohoj-m einen Befehl zurufen

přání: Tvé přání je mi rozkazem.Dein Wunsch ist mir Befehl.