giudicare

Tranzitivní sloveso

q/qc (po)soudit, posuzovat, rozsoudit koho/cogiudicare colpevole qusvědčit kohogiudicare male q/qcpřepočítat se v kom/čemdir. giudicare il casoprojednat případ soudně ap.
považovat, pokládat
qc rozhodnout o čem, q come uznat, shledat koho jakým soudFu giudicato innocente.Byl shledán nevinným.

(u)soudit vyjádřit názorNon giudicare se non vuoi essere giudicato.Nesuď, abys nebyl souzen.
rozhodnout se, rozhodovat se
vynést verdikt

a priori: giudicare q a priorisoudit koho předem

giudicato: dir. cosa giudicatavěc pravomocně rozhodnutá

giudicato: dir. passare in giudicatostát se pravomocným bez možnosti odvolání o rozsudku

insieme: giudicare qc dall'insiemeposuzovat co komplexně, posuzovat co jako celek

potestà: potestà di giudicaresoudní pravomoc

prevenzione: giudicare q senza prevenzionisoudit koho bez předsudků