commander [kɔmɑ̃de]

Tranzitivní sloveso

qqn poroučet, rozkazovat, velet komu
nařídit, přikázat, poručit
přen.vynutit si, vyžádatcommander l'attentionvyžadovat pozornost
qqch à qqn objedn(áv)at co u koho zboží ap.commander un plat au restaurantobjednat si jídlo v restauraci
tech.řídit, ovládat, pohánět o stroji ap.
à qqn poroučet komu

commande: de commandenutný, nezbytný, povinný

commandant: commandant en chefvrchní velitel

commandant: commandant de bordhlavní pilot

commande: faire une commande à qqnzad(áv)at komu objednávku

payer: Les commandes se paient à la livraison.Objednávky se platí při dodání.

baguette: commander qqn à la baguettebýt metr na koho

levier: être aux leviers de commandebýt u kormidla