nerv

Podstatné jméno, rod mužský

1. (svazek výběžků nerv. buněk) der Nerv(us)
   mozkové nervy → die Hirnnerven
2. nervy (nervová soustava) die Nerven
   ztratit nervy → die Nerven verlieren
   uzlíček nervů → das Nervenbündel
   hovor. jít komu na nervy → j-m auf die Nerven gehen

Odvozená slova

nervový, nervově, nervstvo

Vyskytuje se v

míšní: míšní nervy → die Rückenmarknerven

sedací: anat. sedací nerv → der Hüftnerv

stimulace: stimulace nervů → die Nervenstimulation

válka: válka nervů → der Nervenkrieg

zrakový: anat. zrakový nerv → der Sehnerv

zrakový: anat. zrakový nerv → der Augennerv

předrážděný: předrážděné nervy → überreizte Nerven

vytéct: Vytekly mu nervy. → Er verlor die Nerven.

lézt: expr. lézt komu na nervy → j-m auf die Nerven gehen

ocel: nervy z oceli → Nerven aus Stahl

rupnout: Ruply mu nervy. → Er hat die Nerven verloren.

uzlíček: uzlíček nervů → das Nervenbündel