прика́з

Podstatné jméno, rod mužský -а

• rozkaz, nařízení, příkaz

Vyskytuje se v

дава́ть: дава́ть прика́з → dávat příkaz, přikazovat, nařizovat, poroučet co

дать: дать прика́з → dát příkaz, přikázat, nařídit, poručit co komu

испо́лнить: испо́лнить прика́з → splnit rozkaz

отмени́ть: отмени́ть прика́з → zrušit nařízení