обры́в

Podstatné jméno, rod mužský -а

1. (místo) přetržení, přetržené místo
2. sráz, strž, strmý svah skalnatý, písečný ap.
3. utržení, přetržení niti ap.

Odvozená slova

оборвать, обрывание, обрывать, обрывной

Vyskytuje se v

obvod: přerušení obvodu → обры́в це́пи