блин

Podstatné jméno, rod mužský -а́

• palačinka, lívanec, blin

Citoslovce

• hovor. kruci, kurnik, sakra

Odvozená slova

блинный

Vyskytuje se v

ком: пе́рвый блин ко́мом → každý začátek je těžký

тёща: Не к тёще на блины́ пришёл. → Nepřišel jsi se sem flákat.