R/e~n, ~n
- odsouzený/odsouzená, odsouzenec
scheitern: zum Scheitern verurteilt seinbýt odsouzený ke krachu plán, obchod ap.
rechtskräftig: j-n rechtskräftig verurteilenpravomocně odsoudit koho
rigoros: etw. rigoros verurteilenpřísně posuzovat co
verurteilen: j-n zum Tode verurteilenodsoudit k smrti koho
doživotí: být odsouzen na doživotíauf Lebenszeit verurteilt sein
neprávem: neprávem odsouzený člověkzu Unrecht verurteilter Mensch
nezdar: být odsouzen k nezdaruzum Scheitern verurteilt sein
odsouzený: být odsouzený k trestu smrtizum Tode verurteilt sein
oslepit: oslepit odsouzenceden Verurteilten blenden
pomluva: práv. odsoudit koho za pomluvuj-n wegen Verleumdung verurteilen
vězení: odsoudit koho k pětiletému vězeníj-n zu fünf Jahren Gefängnis verurteilen
smrt: odsoudit koho k smrtij-n zum Tode verurteilen