irre

irren: sich irren(z)mýlit se, být na omylu

irren: sich irrenin j-m/etw. (z)mýlit se, (s)plést se v kom/čem

irren: ziellos durch die Gegend irrentoulat se bez cíle krajinou

uns: Wir haben uns geirrt.Zmýlili jsme se.

irren: Irren ist menschlich.Mýlit se je lidské.

bloudit: Bloudil pohledem po místnosti.Sein Blick irrte durch den Raum.

chybovat: Chybovat je lidské.Irren ist menschlich.

mást: Jeho chování mě mate.Sein Verhalten macht mich irre.

mýlit se: Každý se může mýlit.Jeder kann sich irren.

o: Spletl jsem se o 10 euro.Ich habe mich um 10 Euro geirrt.

splést se: splést se při výpočtusich bei der Berechnung irren

splést se: Splést se může každý.Jeder kann sich irren.

zmýlit se: Každý se může zmýlit.Jeder kann sich irren.

lidský: Chybovat je lidské.Irren ist menschlich.

plácat: plácat páté přes deváté(w)irres Zeug reden