Přídavné jméno
- namířený, zamířený zbraň ap.
- a qc adresovaný komu, zaměřený na koho
mira: prendere la mirazamířit
mira: avere buona/cattiva miramít dobrou/špatnou mušku
mira: puntare la mira su qzaměřit se na co cíl ap.
mira: sbagliare la miraminout cíl
mirare: mirare in alto/lontanomít vysoké cíle, mířit vysoko
mirino: mirino telescopicopuškohled
tacca: tacca di mirazářez hledí zbraně
mira: La sua unica mira è il guadagno.Jeho jediným cílem je výdělek.
mirare: Ha mirato a una lepre.Zamířil na zajíce.
mira: prendere/avere di mira qzaměřit se; zasednout si na koho
mirino: essere nel mirino di qbýt v hledáčku koho mafie ap.