manœuvrer [manœvʀe]

Tranzitivní sloveso

1. obsluhovat stroj, kormidlovat loď, řídit auto vlak
2. přen. ovládat, vést, řídit schůzi ap.

Intranzitivní sloveso

1. manévrovat o lodi
2. voj. cvičit o vojácích

Vyskytuje se v

champ: champ de manœuvre → cvičiště

manœuvre: manœuvre spécialisé → zaučený dělník

manœuvre: hovor. manœuvre-balai → helfr

marge: marge de manœuvre → manévrovací prostor