špička

Podstatné jméno, rod ženský

(ostrý konec předmětu) остриё, ко́нчик, носо́кšpička jehlyостриё иглы́špička nosuко́нчик но́саpřen. špička ledovce malá část problémuверху́шка а́йсберга
(část chodidla) цы́почка, носо́кstát na špičkáchстоя́ть на цы́почкахjít po špičkáchидти́ на цы́почках
hovor.(vedoucí postavení) верху́шка, знамени́тостьlékařské špičkyмедици́нские свети́лаšpička ve svém oboruлу́чший в свое́й специа́льностиvládní špičkyгосуда́рственная верху́шка
hovor.(vysoké zatížení) пикdopravní špičkaчасы́ пик
(na cigaretu) мундшту́к
(houba) негнию́чник

plížit se: plížit se po špičkáchкра́сться на цы́почках

stát: stát na špičkách/jedné nozeстоя́ть на цы́почках/одно́й но́ге

stavět se: stavět se na špičkyподнима́ться на цы́почки

stoupnout si: stoupnout si na špičkyвстать на цы́почки

vytahovat: vytahovat se na špičkyвстава́ть на цы́почки

nos: nevidět si na špičku nosuда́льше со́бственного но́са не ви́деть

пик: часы́/вре́мя пикdoba špičky dopravní ap.

колоко́льня: со свое́й колоко́льни смотре́тьnevidět dál, než na špičku svého nosu

цы́почки: на цы́почках ходи́ть перед кемchodit před kým po špičkách; přen. mít respekt před kým; bát se koho