nařízení

Podstatné jméno, rod střední, podstatné jméno

1. (předpis, ustanovení) die Verordnung, die Anordnung, der Auftrag
2. (rozkaz) die Verordnung

Podstatné jméno, rod střední, podstatné jméno

• seřízení
  die Einstellung, das Einstellen

Odvozená slova

nařizovat, nařizující, nařídit, nařízený

Vyskytuje se v

karanténa: nařídit komu karanténu → j-m Quarantäne anordnen

nařídit: nařídit (si) hodinky → (sich) die Uhr einstellen

vztahovat se: Nařízení se vztahuje na všechny. → Die Verordnung erstreckt sich auf alle.