Hlavní obsah

ordonner [ɔʀdɔne]

Tranzitivní sloveso

qqch à qqn nařídit, rozkázat, přikázat komu co
qqch à qqn předepsat komu co lék, léčbu ap.
práv.vyměřit, nařídit
uspořád(áv)at své myšlenky, dům ap., sestavit, rozvrhnoutmat. ordonner un polynômeuspořádat mnohočlen

Sloveso zvratné

s'ordonner uspořádat se

Synonyma

adjurer agencer arranger classer commander consacrer dicter distribuer ordination ordre organiser prescrire ranger

Předpony

coordonner subordonner

Odvozená slova

Vyskytuje se v

ordonné: Charité bien ordonnée commence par soi-même.Bližší košile než kabát.