opponent [əˈpəʊnənt]

Podstatné jméno

1. oponent, protivník politický
2. sport. soupeř, protihráč v zápase
3. of sth odpůrce čeho myšlenky, politiky ap.

Přídavné jméno

• odporující, oponující, jsoucí proti

Synonyma

adversary, antagonist, competitor, rival

Antonyma

companion, comrade, friend, helper

Vyskytuje se v

zvítězit: Zvítězil nad svým soupeřem. → He defeated his opponent.