стреля́ть

Nedokonavé sloveso -я́ю, -я́ешь; стре́лянный

1. в кого/что střílet, pálit na koho/co po kom/čem na cíl, po letadle, z luku ap.
2. кого střílet, usmrcovat koho/co
   стреля́ть дичь → lovit divokou zvěř
3. přen. práskat, praskat, třískat

Nedokonavé sloveso -я́ю, -я́ешь; стре́лянный

1. стреля́ть глаза́ми hovor. střílet očima

Předpony

настрелять, перестрелять

Odvozená slova

стрельба, стрельнуть

Vyskytuje se v

науга́д: стреля́ть науга́д → střílet od boku

naslepo: střílet naslepo bez míření → стреля́ть вслепу́ю

stát: Stůj, nebo střelím! → Стой, стреля́ть бу́ду!

střelit: Stůj, nebo střelím. → Стоя́ть, стреля́ю.