разры́в

Podstatné jméno, rod mužský -а

1. výbuch, exploze, roztržení (výbuchem) trhaviny, kotle ap.
2. mezera, trhlina, škvíra v čem v obraně ap.
3. nesoulad, rozpor, nesrovnalost mezi čím mezi nabídkou a poptávkou ap.
4. rozpor, rozepře, konflikt mezi kým, s kým
5. rozervání, roztrhání (se), puknutí

Odvozená slova

разорвать, разрывать, разрывной

Vyskytuje se v

generační: generační rozdíly → разры́в поколе́ний

mrtvice: med. srdeční mrtvice → разры́в се́рдца, инфа́ркт миока́рда

přerušení: přerušení diplomatických vztahů → разры́в дипломати́ческих отноше́ний