мину́ть

Dokonavé sloveso ми́ну, ми́нешь; ми́нул, ми́нула

1. minout, přejet, přejít zastávku, vesnici ap.
2. pominout, uplynout o těžké době, smutku ap.
3. ми́нуть minout, uplynout o věku ap.

Vyskytuje se v

мину́та: мину́та молча́ния → minuta ticha za mrtvé

подложи́ть: подложи́ть ми́ну кому под кого → vyhodit koho ze sedla, udělat podraz, podrazit koho

мину́та: пять мину́т седьмо́го → šest hodin pět minut

опозда́ние: опозда́ние на пять мину́т → pětiminutové zpoždění