враг

Podstatné jméno, rod mužský -а́

1. nepřítel, protivník jeden
2. nepřítel, protivník skupina lidí
3. чего odpůrce čeho

Podstatné jméno, rod mužský -а́

1. лу́чшее враг хоро́шего lepší je nepřítelem dobrého

Odvozená slova

вражеский, вражий

Vyskytuje se v

зле́йший: зле́йший враг → nejhorší nepřítel

кро́вный: кро́вный враг → úhlavní nepřítel

нажи́ть: нажи́ть враго́в → nadělat si nepřátele

защити́ть: защити́ть го́род от врага́ → ubránit město před nepřítelem

ло́гово: ло́гово врага́ → nepřátelské doupě